New Zealand

Nový Zéland - New Zealand - Aotearoa ... "Země dlouhého bílého oblaku"


Je stát v Tichém oceánu (Pacifiku).
Země plná nádherných půvabů a krás, místo kde první papsky slunecního světla začínají svou celodení pouť. Nový Zéland má mírné oceánské podnebí. Severní části je subtropické podnebí. Proti Severní polokouli jsou tu roční období obrácená. Nejteplejší měsíce jsou leden a únor a nejchladnější je červenec. Na Severním ostrově se pohybuje průměrná teplota kolem18 °C a na Jižním kolem 13 °C. Zimy jsou tu mírné. Převládající západní větry přinášejí celoročně bohaté srážky. Z velké části byl Novéhý Zéland původně porostlý lesem nebo buší. Zato v dnešní době převládají formy trsnatých trav na bažinatých plochách a pouze čtvrtina území je zalesněna. Stávající lesy jsou složené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale místy se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Jižní ostrov oplývá hlavně lesy bukovými. Je zde oficiálně hlášeno 14 Národních parků.
Na Novém Zélandu se také vyskytuje mnoho endemitů. Před příchodem Evropanů zde žily dva druhy netopýrů(jediní zdejší původní savci), velké množství hmyzu, ptáci, kteří jsou často nelétaví a několik druhů plazů – gekoni, scinkové a haterie. Typickými opeřenci Nového Zélandu jsou kiwiové, slípka takahe a papoušek kakapo. Nežijí zde jedovatí hadi.


Historie

Nový Zéland, lukrativní pro Spojené království zejména pro úrodnou půdu a mírné klima, byl prohlášen jako závislé území Nového Jižního Walesu pod britskou ochranou. K tomuto postoupení suverenity ovšem mohlo dojít až po vyjednávání s náčelníky domorodých Maorů, kteří především díky misionářským snahám byli uchráněni před vyhubením. Ve smlouvě z Waitangi z roku 1840 je Maorům, tvořícím 12 % populace, zaručená rasová rovnost, jež je také základem novozélandské národní identity. Hlavní zásluhu na pevném spojení Nového Zélandu s metropolí mají skotští přistěhovalci, kteří byli proti zabírání půdy drobných rolníků velkostatkáři v jejich mateřské zemi, přivedli však jejich novou zem k prosperitě a hrdosti na toto společenství. Statutu dominia dosáhl Nový Zéland v roce 1907. Dne 11. prosince 1931 se stal fakticky nezávislým v rámci Commonwealthu.


Poloha a charakter území

Nový Zéland je poněkud izolován v jižní části Tichého oceánu a skládá se ze dvou hlavních ostrovů oddělených Cookovým průlivem (známých jednoduše jako Severní ostrov a Jižní ostrov) a četných menších ostrovů, dále pak z mnoha menších, například závislá území Cookovy ostrovy, Niue nebo Tokelau.
Oba hlavní ostrovy jsou převážně hornaté. Uprostřed Severního ostrova se zvedá vysočina sopečného původu s několika částečně činnými vulkány, horkými prameny a gejzíry. Nejvyšším vrcholem Severního ostrova je sopka Ruapehu (2797 m), Jižnímu ostrovu dominují Jižní Alpy které se rozprostírají podél západního pobřeží a jejich hlavní hřeben je zaledněn s nejvyšší horou Mount Cook (3754 m). Dále je zde množství řek, hlukokých říčních údolí a fjordů.
Nový Zéland leží v jižním Pacifiku ve vzdálenosti asi 2000 km na jihovýchod od Austrálie. Nejbližší pevninou na jihu je Antarktida. Na severu se nacházejí souostroví Nová Kaledonie, Fidži a Tonga.

Státní útvar

• Státní zřízení - konstituční monarchie
• Vznik - 26. září 1907 (na Spojeném království)
• Královna - Alžběta II. v zastoupení guvernéra Ananda Satyananda
• Předseda vlády - Helen Clarková
• Měna - novozélandský dolar (NZD)
  

Obyvatelstvo

Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, ti sem připluli během 9.-14. století. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75%). Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15%). Negramotnost obyvatelstva je nízká, činí pouze 1%. Střední délka života mužů je 75,5 let, u žen 81,6 let.

• Počet obyvatel - 4 035 461 (120. na světě, odhad 2005)
• Hustota zalidnění - 14 ob. / km² (193. na světě)
• Jazyk - angličtina, maorština
• Náboženství - křesťanství
  

Největší města

• Auckland - 1,3 mil. obyvatel
• Wellington - 369 000 obyvatel (hlavní město)
• Christchurch - 364 000 obyvatel
• Hamilton - 186 000 obyvatel

Hospodářství

Nový Zéland je vyspělý průmyslový a zemědělský stát. Z nerostných surovin se těží uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, stříbro a zlato. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou dřevozpracující a papírenský průmysl (produkce novinového papíru, celulózy a řeziva), petrochemie, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Na výrobě elektrické energie se z velké části podílejí vodní elektrárny. Sklízí se pšenice, ječmen, kukuřice, oves, brambory, zelenina, vinné hrozny, ovoce, citrusy a kiwi. V zemědělství převládá živočišná výroba s intenzivním chovem ovcí (produkce vlny) a skotu (maso, mléko), dále prasat, drůbeže a rybolov. Ohledně chovu ovcí je Nový Zéland jedním z největších chovatelů na světě. Významná je těžba dřeva. Na Novém Zélandu je vyspělá silniční, železniční i letecká doprava. Význačný je cestovní ruch. Nový Zéland ročně navštíví kolem 2 miliónů návštěvníků.

Zajímavosti

• Na jižním ostrově se natáčela trilogie Pán prstenů.
• Je tu nejvyšší stavba na jižní polokouly "Sky Tower - Auckland"
  
• Název Nového Zélandu v maorštině zní Aotearoa.
• Otočíme-li obrys Nového Zélandu, dostaneme „druhou botu do páru k Apeninskému poloostrovu.“
• Novozelándská ragbyová reprezentace (All Blacks) je považována za nejprestižnější a nejlepší tým světa.
• Jeden z kopců má název Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikimaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu, který jej dostal až do knihy rekordů.
• Na ostrovech nenajdete jediného hada.
• Téměř 88 % obyvatel žije ve městech. Izolovanost ostrovů uchovala některé endemické druhy zvířat, především ptáků (nejznámější je pták kivi).
• A neni tu místo které by bylo víc jak 135km vzdáleno od oceánu.

zdroj - Wikipedia New Zealand